Výsledkem dynamiky spolupráce jejich oddělení byl první a nejmenší systém následného čištění výfukových plynů splňující normu Euro 6 na trhu. Konkrétně byla cena udělena za konstrukci prvního a nejmenšího (v segmentu do výkonu 490 k) systému následného čištění výfukových plynů splňujícího normu Euro 6 na trhu.
„Samozřejmě to byla týmová práce,“ říká MackAldener. „Za úspěchem stojí dlouhé hodiny práce techniků. A ta práce se samozřejmě neobešla bez konfliktů.“
Diskuse a kompromisy
Vypráví, jak dvě mocné organizace, z nichž každá reprezentuje jiné zájmy, vedly neustálé diskuse a byly nuceny nacházet kompromisy mezi požadavky. V tomto případě šlo o MackAldenerovo vlastní oddělení, které pracuje na vývoji motorů, a oddělení Larse Dahléna, které se zabývá vývojem podvozků.
„V našem oddělení šlo o to, dostat maximální výkon ze systému následného čištění výfukových plynů, zatímco Larsovo oddělení usilovalo o co nejúčinnější vestavbu tohoto systému do vozidla,“ vzpomíná MackAldener. „Hlavní roli v tom hrály rozměry tlumiče výfuku.“
V dobré společnosti
Podle Larse Dahléna je úžasné se zařadit mezi takové automobilové počiny, jako jsou například airbagy nebo pohon všech čtyř kol Audi Quattro, což jsou dvě průkopnické inovace, které dříve toto ocenění získaly.
„Inovace se mnohdy rodí z protichůdných požadavků,“ říká Dahlén. „Právě ze střetu vznikají nová řešení.“
Zvládání nestandardních situací
Ve společnosti Scania je vývoj často důsledkem řešení nestandardních situací, kterých bylo v tomto projektu mnoho.
„Ocenění je připomínkou toho, že cesta k úspěchu může být dlážděna občasnými konflikty,“ říká Dahlén. „Je to skvělá zkušenost, kterou si odnášíme do dalšího projektu – že se vyplatí překonávat nástrahy.“
Sdílení znalostí
MackAldener i Dahlén zdůrazňují, že klíčovým faktorem úspěchu je sdílení znalostí mezi odděleními a vzájemné učení. Nebyl zde žádný organizovaný systém sdílení znalostí. Vše probíhalo spíše v atmosféře otevřené a ušlechtilé kultury, kde zkušenější zaměstnanci učí své mladší kolegy.
Dahlén říká: „V průběhu projektu svobodně proudily informace, aby všichni stíhali tempo. Těžili jsme také z úzké a těsné spolupráce.“
MackAldener říká: „Z 90 lidí, kteří se do projektu postupně zapojili, stála na počátku jen hrstka z nich. To je důkazem, že znalosti byly sdíleny opravdu účinně.“
Několik předchozích vítězů ocenění
1981: Jürgen Paul a Heinz Leiber, Mercedes-Benz a Bosch, ABS
1983: Jörg Bensinger, Audi, Quattro (systém pohonu čtyř kol)
1999: Anton van Zanten a Armin Müller, Bosch a DaimlerChrysler, ESP
2007: Hans-Michael Güther, SGL Brakes, karbon-keramické brzdové kotouče
2011: Wolfgang Huhn a Kamislav Fadel, Audi a Automotive Lighting, technologie LED osvětlení